Stav našeho organismu odráží náš životní styl a způsob stravování s ním spojený. Potravní doplňky jsou určeny všem, kteří si přejí vyvážit či doplnit svou výživu a přispět tak ke zlepšení stavu svého organismu. Tyto doplňky stravy představují spolehlivé a účinné prostředky přizpůsobené modernímu stylu života. Podle Evropské direktivy z března 2002 (2002/46/ES) se doplňkem stravy rozumí: «  Potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu, která je koncentrovaným zdrojem živin nebo jiných látek s výživovým nebo fyziologickým účinkem a je užívaná samostatně nebo v kombinaci. Tato potravina je uváděna na trh ve formě dávek jako jsou tobolky, pastilky, tablety, pilulky atd. Dále se může vyskytovat ve formě sypké (sáčky) nebo kapalné (ampule, lahvičky s kapátkem) a v jiných podobných formách určených k příjmu v malých odměřených množstvích...  »  Doplňky stravy představují tedy koncentrované zdroje živin a dalších látek jako jsou minerální látky (vápník, železo...), vitamíny, extrakty z léčivých rostlin, mastné kyseliny, vláknina atd... Několik definicí : Vitamíny: Původ slova "vitamín“ je v latinském slově "vita“, které znamená život. Vitamíny jsou organické sloučeniny, jež nemají žádnou energetickou hodnotu a jež jsou nezbytné pro správnou funkci organismu. Ten si je však ve většině případů nedokáže sám vyrobit, je tedy nutné mu je dodávat stravou nebo potravními doplňky. Rozdělujeme 2 základní skupiny vitamínů: - vitamíny rozpustné v tucích: A, D, E a K jsou vitamíny, jež si organismus dokáže ukládat (převážně v játrech). - vitamíny rozpustné ve vodě: B1, B2, B3, B5, B6, B9, B12 a C jsou vitaminy, jež si organismus nedokáže uložit. Z tohoto důvodu musí být pravidelně doplňována jejich optimální hladina. Minerální látky: Minerální soli a stopové prvky jsou chemické látky nerostné povahy. Minerální soli jsou v organismu přítomny v relativně velkém množství - jako např. vápník, sodík, hořčík, fosfor a draslík. Obsah stopových prvků v těle je naproti tomu velmi malý - nachází se zde pouze v tzv. stopovém množství. Jde např. o železo, zinek, fluor, měď, jód, mangan, chrom či selen. Tyto látky jsou z těla pravidelně odbourávány, je proto nutné zabezpečit jejich dostatečný přísun. Mastné kyseliny: Rozdělujeme tři typy mastných kyselin: - nasycené mastné kyseliny: přítomné hlavně v tucích živočišného původu (máslo, smetana). Nedoporučuje se jejich nadměrná konzumace z důvodu zvyšování hladiny cholesterolu LDL v krvi. - nenasycené mastné kyseliny: tzv. „zdravé tuky“, mezi něž patří např. kyselina ojelová, charakteristická pro středomořskou stravu. Tyto tuky se podílí na snižování hladiny „špatného“ cholesterolu LDL v organismu. - polynenasycené mastné kyseliny: nazývané také esenciální mastné kyseliny, neboť je organismus nedokáže syntetizovat. Nejznámější z nich jsou omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Vláknina: Vláknina je složený cukr rostlinného původu, jež organismus nedokáže strávit. Prochází tak celým střevním traktem, čímž jej pročišťuje a podporuje pravidelné vyprazdňování střev. Při užívání vlákniny je velmi důležitý zvýšený přísun tekutin (voda, čaj...).